Dlouholetým zahraničním partnerem MAS Český les je bavorská LAG z Tirschenreuthu. Dne 21. ledna 2011 vyrazili pracovníci MAS Český les na další dlouho plánovanou pracovní návštěvu ke svému zahraničnímu partnerovi z LAG Tirschenreuth. Během návštěvy pracovníků MAS Český les v Tirschenreuthu jsme projednali přípravu našich společných projektů a uskutečnili dvě exkurze, ke známým podnikatelům s dlouhou tradicí ve městech Erbendorf a Friedenfels.
S našimi partnery zastoupenými Piou Stevens a Florianem Preisingerem jsme se setkali v malém městečku Erbendorf, které se nachází v okrese Tirschenreuth. Přivítání se s pracovníky místní LAG bylo velice přátelské, ostatně jako vždy. V Erbendorfu jsme zahájili naši návštěvu u partnerské LAG návštěvou pálenice Schraml. V pálenici nás přivítal majitel firmy pan Schraml. Pálenice Schraml je rodinným podnikem s dlouhou tradicí. „Podnik založil náš předek Johann Baptist Schraml, který se zúčastnil tažení Napoleona do Ruska v roce 1812. Bavorský král poskytl Napoleonovi k vojenskému tažení kavalerii o síle 30 000 mužů. Ruské tažení Napoleona skončilo velkým neúspěchem a napoleonská armáda utrpěla ohromné ztráty. Z 30 000 bavorských vojáků se jich vrátilo jen 3 000. Můj předek Johann Baptist Schraml byl právě jedním z těch šťastlivců, kteří tažení do Ruska přežili. Po válečném tažení bylo propůjčeno Johannu Schramlovi, jako vojenskému vysloužilci, od bavorského krále právo vyrábět pálenku z ovoce a obilovin. Od té doby naše rodina vyrábí pálenku,“ vykládá se zaujetím o rodinné historii pan Schraml. Je to až neuvěřitelné, že se rodinná tradice udrží tak dlouho. A rozhodně to neznamená, že by rodina Schraml vyráběla pálenku jen někdy. Právo, které bylo rodině propůjčeno má svá jasná kritéria, která musela rodina dodržovat. Pokud by například rodina během pěti po sobě následujících letech nevyprodukovala žádný výrobek pálenice, o zapůjčené právo by přišla a veškerá dlouhá rodinná tradice by skončila. Právo se totiž nedá získat zpět. Prostě zanikne.
Historickou atmosféru rodinného podniku umocňuje dům, ve kterém nyní firma na výrobu pálenky sídlí. Jedná se o budovu, která během své historie sloužila hlavně duchovním. V budově dnešní palírny sídlilo v minulosti proboštství a také mniši z nedalekého kláštera. Předkové pana Schramla zakoupili tento dům v 90. letech 19. století a od té doby v něm provozují svoji podnikatelskou činnost. Historická část domu nebyla od 19. století příliš pozměněna. Vše zůstalo původní a má svoji neopakovatelnou atmosféru. V historické části domu je vybudována společenská místnost s malým obchodem, ve kterém si můžete zakoupit zde vyráběné produkty. Celý dům je prosycen příjemnou vůní zde zpracovávaného ovoce.
Předkové pana Schramla svůj podnik během posledních dvou set let neustále modernizovali a snažili se, aby obstáli ve velké konkurenci ostatních výrobců. Dnes patří pálenice Schramel v Erbendorfu k jedněm z nejproslulejších v Bavorsku. Výroba pálenice je založena na nejmodernějších postupech a technologiích. Ty nejkvalitnější pálenky jsou připravovány ze starých rodinných receptů, které si rodina pečlivě střeží. Tyto recepty rodina považuje je za své největší dědictví a nikomu je ani náznakem neprozradí. V současné době udržují rodinnou tradici dva členové rodiny, kteří zaměstnávají dalších deset zaměstnanců.
Po podrobné prohlídce palírny a příjemném rozhovoru s panem Schramlem jsme zamířili do zámeckého pivovaru v obci Friedenfels. Friedenfels je malé městečko, které má kolem 1 300 obyvatel. Zámecký pivovar, který jsme navštívili patří k těm větším. Pivovar je součástí podniků, které vlastní místní hrabě. Statky, které zdejší šlechtic vlastní jsou jistým způsobem soběstačné. Na obdělávaných pozemcích pěstuje pro vlastní potřebu a pro potřeby svého obchodu ovoce a zeleninu, vlastní rozsáhlé lesy, ze kterých získává vlastní dřevo. Z odpadních produktů, které vznikají při zpracování dřeva, je vyráběna dřevní štěpka, která se spaluje a vzniklé teplo se používá k vytápění některých objektů ve městě. Teplo z dřevní štěpky využívá samozřejmě i pivovar, který je tak energeticky hodně soběstačný.
Před zámeckým pivovarem ve Friedenfels nás přivítal zaměstnanec pivovaru, který nás celým komplexem provedl. „Pivo v našem pivovaru vaříme již 120 let. Dáváme přednost našim surovinám, které dávají pivu nezaměnitelný charakter. Velice důležitá je pro výrobu piva naše kvalitní voda, kvasnice, chmel a obilí, které pochází od zemědělců z místního regionu,“ vypráví se zaujetím náš průvodce a zve nás do první místnosti. „Zde si můžete prohlédnout varnu, kde se vaří pivo. Vše se dnes dělá automaticky za pomoci počítače. Sládek se dnes v této místnosti nezdržuje celý den, ale jen v době, kdy se počítač programuje. Potom už je vše automatické,“ pokračuje v zajímavé prohlídce a popisu výroby piva průvodce. Postupně procházíme prostory pivovaru, kde se pivo chladí a skladuje. Náš průvodce nám vypráví o přísných hygienických normách a o nakládání s odpadem, který vzniká při výrobě piva. Prohlížíme si filtrovací zařízení, které zbavuje pivo posledních nečistot, hlavně zbytků kvasnic a pomalu směřujeme ke stáčírně místního pivovaru. Zde se nestáčí do lahví a sudů pouze pivo, ale i limonáda, kterou si zde sami připravují ze zakoupených koncentrátů. Jako poslední místo naší prohlídky jsme si prohlédli prostory, kde se připravují k plnění sudy od piva.
Po velice poutavé prohlídce pivovaru jsme zamířili s našimi partnery Piou Stevens a Florianem Preisingerem do zámecké restaurace, kde jsme po obědě samozřejmě ochutnali pivo ze zámeckého pivovaru. Bylo výborné!
Po obědě jsme s našimi partnery z LAG Tirschenreut projednali projekty, které společně realizujeme. Naše diskuze se týkala hlavně projektů z Cíle 3, kde právě realizujeme projekty 50 + 50 turistických cílů, Geocaching pro podporu cestovního ruchu a Oživení tradiční regionální kuchyně na Tachovsku. S naším zahraničním partnerem rovněž realizujeme projekt spolupráce Řemeslo má zlaté dno. Po pro diskutování všech projektů a ujasnění všech termínů jsme pozvali naše partnery z LAG Tirschenreuth do Česka. Naši nabídku velice rádi přijali a předběžně jsme se domluvili na zářijovém termínu jejich návštěvy. Již nyní se těšíme na naše další setkání.    
Josef Hais