Jak to dělají jinde aneb studijní cesta na Liberecko



Na dny 18. a 19. října byla naplánována exkurze do Libereckého kraje do MAS Podještědí, se kterou MAS Český les má velmi úzké vzájemné kontakty. Cílem studijní cesty byly úspěšné projekty realizované na území této MAS prostřednictvím poskytnutých dotací z PRV osa IV. LEADER.
Tato akce se uskutečnila na základě zpracovaného plánu akcí Celostátní sítě pro venkov v Plzeňském kraji. Marketingovým průzkumem byla vybrána MAS Český les.
Dle programu  jsme autobusem obsazeným 33 účastníky kolem 12,00 hod. dorazili do areálu zemědělského podniku Agro Bílá, a. s. Zde jsme byli přivítáni předsedou představenstva ing. Jiřím Samešem. Už při pracovním obědě se rozpoutala diskuse k informacím, které jsme od řečníka získali. Především nás zajímala genealogie firmy od roku 1989 a provedení úspěšných projektů. Podrobněji o rostlinné výrobě podniku promluvil přítomný agronom firmy pan Zdeněk Novák, který shodou okolností na jaře tohoto roku byl jedním z přednášejících na seminářích v Plzni a Horšovském Týně k problematice škod způsobených zvěří, které jsme v rámci CSPV také pořádali.
Akciovka Agro  Bílá prošla podobným vývojem jako většina původních zemědělských družstev. V roce 1992 byla provedena transformace na ZOD a dále v roce 2000 byla založena akciovka jako dceřinka ZOD. Družstvo je nyní v likvidaci po bezproblémovém vyrovnání se s oprávněnými osobami. Výměra z.p. je 1250 hektarů. Z toho 900 ha orné půdy a zbytek TTP. Na orné půdě je pěstována především řepka, obilí a krmné plodiny včetně kukuřice. V ŽV se podnik orientuje na chov českého strakatého skotu – mají zde šlechtitelský chov. Krav mají 450 ks s užitkovostí 6 650 l mléka. Dnes je zde mnohem méně skotu než v osmdesátých letech – pan Sameš to odhaduje na 16% původního stavu!!! Firma zaměstnává 55 lidí a je v kraji, kde je až 16% nezaměstnanost, jedním z důležitých zaměstnavatelů. Mají také dosud přidruženou výrobu – textilní výrobu. Ovšem tento provoz je již redukován na čtyři  pracovnice, neboť například šití pracovních rukavic, které se zde také vyrábí, je nerentabilní díky dovozům z Číny s naprosto neuvěřitelně nízkými cenami.
Byli jsme seznámeni s povodňovou škodou v loňském roce a stavbách, které se realizovaly v nedávné době – šlo především o rekonstrukci kravína na 572 kusů skotu a rybinovou dojírnu 2x12 míst. Dojírna byla pořízena z PRV, firma na ní získala 40% dotaci.
Také byla nakoupena zemědělská technika - pluhy, krmné vozy, traktory s přispěním Podpůrného garančního rolnického a zemědělského fondu na dotaci úroků z úvěrů.
V minulosti podnik vyráběl i vepřové, ovšem v souvislosti s nízkými cenami a celkovou krizí v sektoru prasat od této výroby upustil. Také výkrm býků zde již není provozován, zvířata na výkrm jsou převážena do společného podniku, kde má akciovka podíl. Přes MAS Podještědí byla rekonstruována hala – sklad obilí původně z roku 1989. V letech 2002-3 a 2006 byla rekonstrukce přes LEADER dokončena.
Po prohlídce firmy jsme se autobusem přesunuli do městečka Český Dub. Zde jsme navštívili centrum města, historické uličky a domy včetně radnice.
Další zastávkou byla návštěva u manželů Neumannových v Hlavici. Ti vybudovali  rozsáhlý a odvážný projekt „ Dům jógy v Hlavici“. Tento objekt byl Neumannovými zakoupen jako bývalý hospodářský dvůr v neutěšeném stavu. V průběhu několika let se podařilo i pomocí dotací přes MAS Podještědí opravit hlavní budovu a hospodářskou budovu a dobudovat další objekty. Dnes je zde funkční centrum výuky a provozování praxe jógy pro všechny zájemce. Dalším záměrem je dobudování prostor pro provozování kulturních akcí spojených se cvičením a zdravým životním stylem.
V 15,30 hod jsme navštívili sportovní areál SK Hlavice se sportovně společenským domem. Zde je travnaté hřiště, na kterém hraje místní oddíl českou fotbalovou ligu, když v ročníku 2007/2008 vyhrál divizi „C“. Obec Hlavice vykazuje 213 obyvatel!!! Dále je zde vybudováno sportovní zázemí se šatnami, bazénem, společenskou místností a pokoji. Financování tohoto objektu je plánováno přes MAS Podještědí.
V podvečer jsme dorazili na penzion u Samešů. Zástupce MAS Podještědí Ing. Tomáš Horník nám poutavou formou přiblížil architekturu zdejšího kraje, především takzvané „podstávky“, což jsou domy na sloupech, kde se udělalo nejdříve patro a střecha a později se dostavěl spodní díl domu. Smyslem byla možnost stavby i při špatném počasí, které tu panuje. Štíty domu se poté zdobily podle bohatosti nevěsty. Pan Horník je i tahounem mezinárodní školy obnovy venkova, v které je možné vidět ukázky „podstávek“. Tyto ukázky byly naplánovány na zítra v rámci exkurze.
V dalším programu vystoupil manažer MAS pan Luděk Suchomel s informacemi o MAS Podještědí. Vznikla v roce 2004 a původně do ní patřilo 11 obcí s asi 11 tisící obyvateli. Další rozšíření MAS probíhalo za poměrně dramatických okolností, ale nakonec se podařilo, dnes sem patří také okolí Jablonce a Liberce, což je 28 obcí a 35 tis. obyvatel. Pan Suchomel nám postupně představil úspěšné projekty, problémy při podávání žádostí na SZIF a plány do budoucna. Některé projekty jsme navštívili, Z dalších jsou to například pěstitelská pálenice a dopravní komunikace. Velmi úspěšným projektem bylo například získávání dovedností. MAS se rozhodla podpořit i silnice a cesty, což jsou projekty finančně velmi náročné, ale vyhověla žádosti obyvatel.
Dalšími aktivitami, které jsou nehmatatelné je například bohatý společenský život a setkávání s partnery a dalšími MAS.
Dále večer pokračoval volnou zábavou při harmonice.
Druhý den po snídani v penzionu „U Samešů“ jsme se přesunuli do obce Zdislava, kde má Ing.Tomáš Horník vybudovaný dům neobvykle členité architektury a funguje zde již zmíněná mezinárodní škola obnovy venkova a v ní výuka architektury.
Ve škole obnovy a v domě pana Horníka jsme strávili prohlídkou část dopoledne. Jsou zde prostory nejen na teoretickou výuku architektury a dalších stavařských odborností, ale také na praktickou výuku např. truhlařiny či kovářství.
Následná zastávka byla v obci Křižany. Tato obec získala v rámci soutěže Vesnice roku letos zlatou stuhu. Byli jsme přivítáni starostou obce, který nám vysvětlil okolnosti přihlášení se do soutěže (tento rok potřetí), především zásluhou o. s. Křižanovský trpaslík. Vesnice má 810 obyvatel a patří k ní ještě obec Žibřidice. V roce 2010 vyhráli oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělskými subjekty. Obec si těchto ocenění považuje, protože si uvědomuje, že zdejší oblast bývalých Sudet není jednoduchá pro život. Samotná obec je například přes 9 km dlouhá!!! Není zde prakticky žádná výroba a z toho plyne více jak 15% nezaměstnanost. Je zde pekárna, palírna a několik SHR. Obyvatelé mají většinou práci v Liberci, nebo Jablonci. Obec má 190 ha lesů. Z financí přes MAS zde byla vybudována pila, která se mimo prací se dřevem věnuje také obchodu s dřívím a práci pro obec (výroba autobusových zastávek…). Velkou porci peněz spotřebuje údržba komunikací a mostků – těch má obec 30. Obec žije bohatým společenským životem – pořádají se zde dixilendové festivaly, hasiči a rybáři mají své akce, Křižanovský mejdan s beatovými kapelami, akce pro cyklisty a další různé slavnosti.
Obec zatepluje místní školu za 12 mil. Kč z peněz OPŽP. Z ROPu získali peníze na vybudování kulturně společenského centra včetně obecního úřadu. Je zde k dispozici internet, knihovna a klubovna. V bezprostřední blízkosti tohoto centra je areál amfiteátru, kde se na některých akcích sejde až tři tisíce lidí najednou. Celkově se návštěva obce a jejího okolí dá označit za velmi podnětnou akci.
Před polednem jsme stihli návštěvu obce Kryštofovo údolí. Zde je k vidění krásný kostelík sv. Kryštofa včetně velmi upraveného venkovského hřbitova. Je zde také jako jeden ze tří v České republice funkční orloj vybudovaný ze staré trafostanice. Ten byl místními nadšenci dotvořen v roce 2008. V 12,00 jsme měli možnost posoudit jeho chod. Zároveň s odbíjením a pochodem apoštolů je v dolní části i pohyblivý obrázek s výjevem ze selského dvora. Je zde i možnost po telefonu zavolat správce ke koupi upomínkových předmětů, dárků z keramické dílny a další informace o orloji, sponzorech, historii a zajímavostech o obci a okolí.

Po poledni jsme nabrali směr domov a po hodince jízdy jsme zastavili na okraji obce Jestřebí. Zde jsou k vidění přes silnici dva zajímavé objekty. První je jako zájezdní restaurace a zajímavost skanzen s historickými budovami. V tomto areálu jsou prostory nejen k jídlu, ale také k odpočinku pro dospělé a děti. Po jeho prohlídce jsme se věnovali druhému objektu. Ten je v provozu od roku 2010. Dříve tu byl motorest a řeznictví. Je to rozsáhlá budova, z jejíž jedné třetiny je vybudován Café & Pub Galerie s ohromným vnitřním prostorem k posezení u jídla, galerií s uměleckými kovářskými předměty a prodejní výstavou obrazů. Prohlídka tohoto objektu byla skutečně nevšední zážitek, protože majitelem – mladým 33letým mužem – jsme byli provedeni i dalšími trajekty budovy a seznámeni s jeho plány. Ty zahrnují vytvoření dalších komerčních prostor v přízemí spojených se zahradnictvím a květinářstvím. V patře je připraven prostor pro společenské a kulturní akce typu divadelních představení. Ve zcela horní části je v plánu vybudování menších bytů pro zaměstnance. Pan domácí totiž zaměstnává duševně postižené osoby z místního ústavu. Má jich zde osm a počítá s nimi i nadále. Tito lidé dělají pomocné práce v kuchyni a někteří z nich se objevují také na place jako obsluha hostů. S tím souvisí i potřeba upozornění návštěvníků na tuto situaci, aby nedocházelo k situacím s nepochopením této skutečnosti. Vzhledem k tomu, že ústav čeká reorganizace s plánovanou výstavbou domečků pro jeho obyvatele, čemuž se místní lidé brání, chce majitel Galerie těmto chovancům zajistit bydlení i s budoucím pracovním zařazením.
Dále také s těmito osobami spolupracuje na umělecké bázi, kdy chce jejich výtvarná díla ve své galerii prodávat, místo děl zavedených umělců ovšem s nereálnými finančními požadavky za tato díla.

Po návštěvě objektu a obědě proběhla neformální beseda a následně odjezd zpět na Plzeňsko.
Celkově se dá říci, že studijní cesta splnila svůj záměr, kterým bylo přiblížení práce MAS a projektů z PRV v jiném kraji a srovnání s našimi projekty a cíli.
 

Ing. Ladislav Walter, AZV Domažlice, 20. října 2011.